Všeho s mírou a zdravý selský rozum do hrsti

Rady ohledně toho, co jíst a nejíst jsou někdy pro laiky hodně matoucí.

Navíc se výživová doporučení čas od času mění, tak jak postupují výzkumy v této oblasti. Různých návodů na tu „zaručeně správnou dietu“ je plný internet a jeden neví, co si vybrat a čemu věřit.

Příkladem může být následující příběh. Kontaktovala mě nedávno jedna kamarádka, které našli zvýšený cholesterol. Dost jí to vyděsilo. Že prý jí hodně másla, jakože opravdu hodně, a co s tím. Jestli je dobré ho nahradit nějakým rostlinným máslem typu Rama a v čem je naopak ten „hodný“ cholesterol. Vyfotila mi etiketu nějakého takového výrobku – ve složení se vyjímal na prvním místě palmový olej (ten má spolu s kokosovým suverénně nejhorší zastoupení mastných kyselin), na druhém slunečnicový – ten má vysoký obsah omega-6 nenasycených mastných kyselin a ty jsou silně prozánětlivé. Takže co? Takže z bláta to louže.

Co jsem jí tedy poradila? Než tohle, tak je lepší si vzít normální máslo, ale střídmě. Častěji si na chleba (celozrnný) namazat čerstvý tvarohový sýr typu žervé. I méně vhodná potravin v rozumné míře nezabije. Dodržujte pravidlo 80:20 a bude to v pohodě. Co to znamená? 80 %  objemu vašeho jídelníčku tvoří vhodné potraviny a ve zbytku si dejte i něco méně vhodného, co ale zkrátka máte rádi.

A jak je to s tím cholesterolem?

Když snížíte příjem nasycených tuků (tedy převáženě živočišných), tak se změní celkové lipidové spektrum v krvi (zastoupení jednotlivých tuků a frakcí cholesterolu). Ale: cholesterol také (a hlavně) syntetizuji játra. Takže se nedá úplně stoprocentně říct – snížím příjem špatných tuků = sníží se hladina LDL cholesterolu v krvi (tedy toho „zlého“). Paradoxně můžete mít zvýšený cholesterol např. při striktnější dietě, kdy je celkový příjem tuků hodně omezen, takže o to více cholesterolu vyrobí játra. Životní styl a zdraví každého z nás je komplexní záležitost a každé tělo reaguje trochu jinak. Genetika je v tomto ohledu taky dost neúprosná, je-li vyšší hladina LDL cholesterolu dědičné zatížení v rodině, je třeba s tím počítat.

Čímž samozřejmě neříkám – jezte bůček, krkovičku, sádlo a špek, je to jedno. Samozřejmě, že není. Jen chci říct, že je to o celkovém kontextu daného problému. Lidský organismus je opravdu složitý a metabolické pochody velmi spletité. Navíc každý jsme jedinečný a do hry vstupuje velká řada proměnných.

Takže opět jde o komplexní pohled na věc, trvale udržitelný zdravý životní styl. Celkové vyvážený jídelníček, pohyb, spánek, odpočinek a minimum stresu. Pěstovat koníčky, setkávat se s přáteli, mít zdravou psychiku a pozitivní pohled na svět.

Další podobný případ

Jindy jsem zase v jedné diskuzi narazila na dotaz paní, která byla i s dcerou na obezitologii a prý že začínají hubnout. Post zněl asi takto: „SOS… Potřebuji nutně poradit… Byla jsem s dcerou na obezitologii a oni mi řekli, že mám kupovat vysokotučné výrobky (smetany až prý 33%) a cukru se máme úplně vyhýbat. Jenže to se mi moc nezdá. Může mi prosím někdo poradit kolik procent všeho bych měla kupovat (tuku, sacharidů-cukru)? A co vše mám domu koupit?“

No tak tady mě v první řadě zarazilo, že paní byla na zdravotnickém pracovišti – obezitologii, ale vlastně neví, co má dělat a pochybuje o radách, kterých se jí dostalo. Nemělo by se jí na takovém pracovišti dostat komplexní péče a relevantních informací? Zase jsem se přesvědčila, že tak bohužel ve zdravotnictví často nebývá. Kolikrát jsem například u diabetiků narazila na to, že přišli z diabetologické poradny do mé poradny a vůbec nevěděli, jak se při diabetu mají stravovat.

Péče by měla být především vždy individuální, šitá na míru podle zdravotního stavu, věku, denního režimu, pohybové aktivity, stupně nadváhy a dalších faktorů. Nezanedbatelná je také psychická podpora a provázení klienta celým procesem hubnutí, který je někdy náročný. A na to vše někdy bohužel ve zdravotnictví není čas.

Nicméně obecně jsem paní odepsala, že je určitě dobré hodně omezovat nejen jednoduché cukry – tedy různé sladkosti a sladké nápoje, ale také bílé pečivo, těstoviny, pizzy apod. Jedním z prvních kroků je určitě vyloučení ultrazpracovaných potravin jako jsou různé instantní výrobky, konzervy, polotovary, fastfood, ale také třeba různé uzenářské výrobky. Tyto dvě skupiny paradoxně často tvoří základ jídelníčku spousty lidí. Tučnější mléčné výrobky z pohledu hubnutí taky nejsou ideální. Přece jenom je ve hře i celková energie, kterou je třeba omezit a dostat se do deficitu, chceme-li hubnout. Na druhou stranu určitě ne výrobky light, kde chybějící tuk je nahrazen škrobem nebo i jednoduchými cukry. Ideální u jogurtu je do 3,5 % tučnosti, sýr 30 % tuku v sušině. Takže rozumný kompromis mezi chutí a energií.

Je až s podivem, kolik mýtů a protichůdných informací stále mezi lidmi koluje.

Lidé někdy balancují ode zdi ke zdi. Nevěřte tedy všemu, co je kde napsáno. Hodně obezřetná bych byla u různých módních a lifestylových časopisů či ženských magazínů. Mnohem serióznější jsou samozřejmě informace z odborných publikací. A ano, informací je hodně. Ale každý má právo volby a vlastního názoru. Informace si ověřte z více zdrojů. Když si nejste jistí, kontaktujte odborníka.

A do určité míry opravdu někdy platí zlaté pravidlo: všeho s mírou a zdravý selský rozum do hrsti.

Snažit se za každou cenu nahrazovat běžné potraviny nějakou alternativní variantou není vždy ideální řešení. Je to tak trochu vyhánění čerta ďáblem. Dalším typickým případem je pečení s různými umělými sladidly. Za mě je lepší dát tam normální cukr, ale třeba o třetinu nebo i polovinu méně, než je v návodu a naučit se odvykat si na sladkou chuť.

Chcete dostat užitečné a praktické tipy na to, jak jednoduše začít žít zdravěji a už nepřestat?

Ve videoprezentaci „Vliv výživy a životního stylu na zdraví a vitalitu“ dostanete ve 30 minutách spoustu užitečných rad a vychytávek, jak změnit svůj životní styl k lepšímu a budete je moci hned aplikovat do svého života.

K videoprezentaci se dostantete tudy>> 

Přeji příjemný poslech a hodně užitečných zjištění!