Sebeláska jako součást zdravého životního stylu

Sebeláskou ke zdravému životnímu stylu. 

Zdravý životní styl není jenom o jídle a pohybu. Je o celkovém přístupu k sobě a životu jako takovému. Je o všech aspektech života, o sebelásce, sebeúctě, naslouchání potřebám svého těla a respektu k němu, ke svým potřebám. Dovolím si zde uvést svoji vlastní definici zdravého životního stylu:

Zdravý životní styl je trvalý, udržitelný způsob životních návyků, který je prospěšný pro vaše zdraví, přiměřenou váhu, fyzickou kondici, psychickou pohodu a vede k naplněnému, plnohodnotnému a spokojenému životu.

Určitě sem patří tři základní oblasti, které jsou na fyzické úrovni:

• Zdravý a vyvážený jídelníček
• Dostatečný pitný režim
• Přiměřená a dostatečná pohybová aktivita

Ale patří sem i psychická pohoda a mentální zdraví, jakási celistvost a vyrovnanost ve všech oblastech našeho života, jsou to jakési „okruhy“ našeho bytí:

• Práce
• Rodina
• Přátelé
• Koníčky
• Další vzdělávání, osobní růst…

O všechny tyto oblasti je potřeba pečovat, aby byly v rovnováze. A zároveň platí, že když této rovnováhy dosáhneme, pokud se nám v jedné oblasti zrovna nedaří, ty ostatní nás dokáží v rovnováze udržet.

No jo, ale jak to souvisí s hubnutím? Hodně.

Vždy, když potkám na ulici ženu, která trpí takovou tou do očí bijící obezitou (říká se jí velmi nehezkým slovem morbidní), tak první, co mě napadne je: „Jak to proboha mohla nechat dojít tak daleko? Jak může svému tělu takto ubližovat? Jak může dopustit to, aby takto vypadala, aby její tělo takto trpělo? Jak může ke svému tělu a potažmo k sobě chovat takovou neúctu?“ Odpověď na tuto otázku je zjevně jasná:

To, jak vypadáme, přímo odráží vztah nás ke svému tělu a k sobě samotným. 

Člověk, který má v pořádku vztah k sobě, váží si sám sebe, respektuje svoje potřeby, přání a nároky, se ke svému tělu chová s láskou a úctou. To znamená, dopřává mu vyváženou a zdravou stravu v přiměřeném množství, pravidelný pohyb, spánek a odpočinek. A tělo se mu za to odmění tím, že má optimální váhu, dobře slouží, je zdravé a v kondici.

Naopak to, že někdo svoje tělo krmí nezdravou, průmyslově zpracovanou stravou, přejídá se, pije příliš mnoho alkoholu, kouří, nehýbe se, místo spánku ponocuje, prostě si svou tělesnou schránku systematicky ničí, se na ní projeví a to nejen kily navíc. Často to odnese fyzické i mentální zdraví. Je to výraz nesebelásky, nesebeúcty, nerespektu k vlastnímu tělu a osobě.

Většinou je za tím ještě schován i nějaký psychický problém, který člověk „zajídá“. Osamělost, nejrůznější strachy a obavy, nejistota, nízké sebevědomí, různé pokřivené vzorce a bloky z dětství a spousta jiných věcí….Někdy je to jen nuda, nenaplnění, prázdnota a neschopnost žít kvalitní a uspokojivý život.

Najít dobrý vztah k sobě a pěstovat sebelásku je práce na celý život.

Malinká vsuvka pro ty, kdo by snad o slově sebeláska nikdy neslyšeli.

Sebeláska je zdravý, respektující, bezpodmínečný a láskyplný vztah k sobě samotným, který umožňuje plnit si svoje potřeby, přání, touhy, reagovat na podněty svého těla i mysli, být se sebou bezvýhradně a bezpodmínečně v souladu a žít tak naplněný a šťastný život. Zkrátka, mít se rád takový, jaký jsem, bez výhrad. Pozor, není to sobectví, není to egoismus, není to manipulace. Stejný respekt jako k sobě chováme i k druhým. Jen prostě díky tomu, že sebe a svoje nároky klademe na první místo a nepodceňujeme se, netrpíme nízkým sebevědomím a pochybami,  můžeme mít dostatek prostoru a energie pro ostatní lidi.

A teď zpět k tématu zdravého životního stylu. Sebeláska určitě neznamená, že si řekneme, tak OK, mám sto dvacet kilo a je to tak v pořádku. To je pokrytectví, zavírání očí před problémem. Naopak, pokud máte svoje tělo a sebe opravdu rádi, tak se o něj s láskou staráte a nedopustíte, aby trpělo všemi těmi věcmi, co jsem popsala výše.

Co tedy můžete udělat pro to, abyste žili zdravý životní styl ve všech jeho aspektech?

O tomto tématu by se dalo psát velmi dlouze. Zmíním tady jenom takové ty nejzákladnější věci, které vám můžou pomoci.

Trpíte-li nějakým psychickým problémem, dnes už není ostuda se obrátit na terapeuta nebo kouče. Je to určitě lepší řešení, než se dostávat do pasti závislosti na jídle nebo jiných závislostí. Je to práce na sobě, na vztahu k sobě, na svém osobním růstu. Je to práce, která nikdy nekončí, celý život s snažíme o to, být lepším člověkem a žít kvalitnější život.

Starejte se o své tělo, o sebe sama, o to, aby vám bylo dobře. Znamená to věnovat si čas, prostor, lásku a péči. Dostatečně a kvalitně spát, odpočívat, setkávat se s přáteli, věnovat čas svým zálibám. Každý den si najděte chvilku a udělejte pro sebe něco, co vám udělá radost. Meditace, horká koupel s pěnou a svíčkami, chvilka jógy, káva s kamarádkou….. Udělejte si z toho rituál a každý den si najděte aspoň půlhodinku pro sebe.

Jedenkrát až dvakrát týdně si pak dopřejte delší čas a věnujte se něčemu, co vás baví a co vám udělá radost. Může to být masáž, sauna, návštěva kosmetičky či kadeřnice, dlouhá vycházka, to už je na vás. Něco, u čeho si opravdu dostatečně odpočinete a přijdete na jiné myšlenky.

ROZMAZLUJTE SE A HÝČKEJTE SE.

Zní to lákavě, že? Kdo by nechtěl být s láskou opečováván. A přitom si tuto péči můžete věnovat sama a nečekat, až si někdo z okolí, třeba manžel, vzpomene 🙂

My ženy máme tendenci obětovat se pro rodinu a vůbec pro druhé, dávat vždy ostatní na první místo a na svoje potřeby zapomínat. Pak jsme vyčerpané, unavené, naštvané a bez energie. Ale jen šťastná, zdravá, odpočatá a spokojená žena se dokáže postarat o ostatní. Je to jako v tom letadle. Napřed nasaďte masku sobě a pak až dítěti. Proč? Abyste se neudusila a dokázala se o to dítě postarat. V životě je to stejné. Navíc malé děti mají na maminku zvláštní radar. Když je maminka unavená, tím pádem vyčerpaná a třeba i nešťastná, poznají to a o to víc pláčou.

Já mám třeba každý večer chvilku, kdy si zapálím svíčku, píšu si deník, zaznamenávám si, co se mi ten den povedlo a za co jsem vděčná. Mám na to zvláštní sešit, utřídím si u toho myšlenky, pochválím se, je to vlastně druh meditace. Ohromně mi to pomáhá pěstovat pozitivní vztah k životu i sama k sobě.

Také se vám někdy stalo, že jste se celý den honila mezi prací, domácností a rodinou a večer vyčerpaná padla s myšlenkou, že jste nic nestihla? Tak si sedněte a napište si každou drobnost od ranního odvezení dětí do školy až po uvaření večeře a uvidíte, kolik jste toho stihla. A najednou na ten den nahlížíte úplně jinak a máte ze sebe mnohem lepší pocit.

Výborné jsou také kreativní činnosti. Kreslení, modelování, šití, pletení, tvorba čehokoliv. Muži mají třeba kutilství. Jsou to činnosti, kdy zapojujeme pravou mozkovou hemisféru a ta levá, logická, která nás obvykle „sekýruje“ většinu života, je v tuto chvíli upozaděna.  Já mám třeba výbornou zkušenost s antistresovými omalovánkami.

Vzpomínáte si na takový ten pocit z dětství, kdy jste byli tak ponořeni do nějaké hry, že jste nevnímali čas, hlad ani žízeň? Jenom takovou tu absolutní radost a zápal pro hru, která vás bavila? Je dobré mít takovou činnost, která vás k tomuto stavu aspoň přiblíží a věnovat se jí tak často, jak jen to je možné.

Postarejte se o sebe, vždy když cítíte akutní stres, úzkost nebo jen napětí. Úplně stejně, jako bychom se postarali o malé dítě. Zeptejte se sami sebe, co pro sebe v tuto chvíli můžu udělat? Co mi pomůže se opět dostat do rovnováhy? A co nejdříve to vykonejte. Dám malinký příklad. Nepříjemně vás „seřve“ šéf v práci. V tu chvíli je vám hrozně. Není nic horšího, než tu emoci nezpracovat. Klidně jděte třeba na toaletu a vyplačte se, vydýchejte, udělejte si rychlou meditaci nebo jiný rituál, co vás uklidní. Dostaňte se opět do rovnováhy.

A poslední věc, která mě k tomuto tématu napadá. Zaměřujte se na pozitivní věci. Už od dětství nás rodiče většinou peskovali za to, co jsme pokazili a to, co se povedlo, brali jako samozřejmost a přešli mlčením. Tedy aspoň u mé generace to tak bylo, dnes už je to snad většinou jinak. Máme pak celý život tendenci soustředit se na neúspěchy a vyčítat si je. Zabýváme se negativními věcmi a soustředíme se na ně, čímž je posilujeme. A pochopitelně to dobré zapadne. Navíc to, čemu věnujeme pozornost a energii, to roste. Psaní úspěchů a deník vděčnosti může být tím prvním krokem, který v tomto ohledu podniknete.

Pokud zrovna teď jste na startu změny vašeho životního stylu, můžeme vám pomoci můj eBook Jak zhubnout – kompletní průvodce hubnutím pro ženy. O hubnutí a nejen o něm tam najdete úplně vše.  K eBooku se dostanete tudy

Přeju vám hodně štěstí na cestě sebelásky a zdravého naplněného života. Napište mi do komentářů, jestli máte nějaký tip, který pomáhá posilovat sebelásku a životní pohodu právě vám.

PS: srdečně vás zvu vás do skupinky Zdravá a štíhlá v každém věku, která je určena k širšímu komentování a diskutování všech témat tohoto webu a ještě mnohých dalších.

Do skupiny tudy>>