Pravda o škodlivosti mléka

Mléko je potravina živočišného původu, jehož energetická hodnota na 100 ml (u polotučného mléka) je asi 198 kJ. Obsahuje 3 g bílkovin 5 g sacharidů a 2 g tuku. Je součástí lidské stravy od pradávna.

Mléko zahleňuje?

O mléku kolují různé mýty a nepravdivé informace. Například, že mléko zahleňuje. Tento mýtus má svůj původ už v dávném středověku. Konkrétně pochází od židovského lékaře Mosese Maimonidese, který ve svém traktátu o léčbě astmatu ze 12. století uvedl, že mléko zvyšuje produkci hlenu v dýchacích cestách. Dnes však žijeme ve 21. století a díky mnoha studiím víme, že mléko produkci hlenu nezvyšuje a je neuvěřitelné, že se mýtus drží v povědomí lidí několik století. Možná tomu napomáhá konzistence mléčných výrobků, která může pocitově připomínat hlen.

Novodobé studie také potvrdily paradoxní jev, že zvýšený pocit zahlenění po konzumaci mléčných výrobků nebo mléka subjektivně udávají lidé, kteří tomuto mýtu opravdu věří, a to i přesto, že ke zvýšené produkci hlenu u nich objektivně nedochází (jedná se o tzv. “nocebo efekt”, tedy opak placeba.)

Přesto už 800 let od sebe tento mýtus lidé přebírají a není se bohužel čemu divit, když i v dnešní době tento mýtus šíří známé osobnosti z řad odborníků. Takže, nic takového jako zahlenění střev po trávení mléčných výrobků u zdravých lidí NEEXISTUJE a nikdy nic takového nebylo vědecky prokázáno ani popsáno.

Dospělí jedinci nedokáží mléko trávit a tudíž by ho neměli pít

Mléko slouží jako primární zdroj živin pro savčí mláďata po porodu včetně člověka a díky tomu máme po narození nejvyšší aktivitu enzymu laktázy, který nám pomáhá trávit mléčný cukr (laktózu). Aktivita enzymu laktázy se postupem života přirozeně snižuje, ale někdy v době mezi 5000 – 10 000 let př. n. l. se vyskytla mutace, která zajišťuje zachování tohoto enzymu i v dospělosti a tak nám umožňuje laktózu trávit i v pozdějším věku.

Jak je to tedy s trávením mléka?

Člověk se tedy na příjem mléka v průběhu historie adaptoval, protože pro jedince, kteří neměli s jeho trávením potíže, představovalo mléko výraznou výhodu v období nedostatku jiné potravy. Tato tzv. “laktázová perzistence” je to rozšířena zejména u obyvatel severozápadní Evropy. I na území České republiky má zhruba 80 % obyvatel enzym laktázu normálně v těle zachován a tudíž  většina populace v ČR nemá s trávením laktózy a pitím mléka problém ani v pozdějším věku.

Zároveň je pravdou, že deficit laktázy v dospělosti je regionálně velmi rozdílný, a zatímco v Dánsku postihuje jen cca 4 % dospělých lidí (tzn. 96 % dospělé populace nemá s pitím mléka problém), například drtivá většina afroameričanů a indiánů je v dospělosti intolerantní na laktózu. To ale zkrátka není případ původního evropského obyvatelstva včetně ČR.

Pití mléka u dospělých je nepřirozené

Podle odpůrců mléka je jeho pití nepřirozené, protože žádný jiný savec na Zemi obvykle nepije mléko jiných živočišných druhů. No, žádný jiný savec na planetě nedělá nic z toho, co člověk. Žádný jiný savec na planetě netěží nerostné suroviny, nežije ve městech, nejezdí autem a nelétá do vesmíru, když to vezmu hodně zkrátka. ŽÁDNÝ JINÝ SAVEC KROMĚ ČLOVĚKA NEDOMESTIKOVAL JINÉ SAVCE. Pokud by jiná zvířata tuto možnost v přírodě měla, jistě by mléko jiných savců konzumovala stejně jako je v přírodě velmi rozšířená konzumace vajec jiných živočišných druhů. Navíc je v přírodě běžné, že např. opuštěná mláďata konzumují mléko jiných savců (např. tygří mláďata od fenky), dospělé kočky domácí kravské mléko apod.

Závěrem:

Pití mléka pro člověka, který netrpí laktózovou intolerancí je konzumace mléka úplně bezpečná.

Zdroj: blog Institutu Moderní Výživy