Poučme se od našich předků

Nyní více než kdy jindy potřebujeme kvalitně jíst

V posledních týdnech čelíme krizi, způsobené pandemií zákeřného viru. Je velmi důležité věnovat pozornost tomu, co jíme. Nutričně bohatá strava se může stát významným pomocníkem v době, kdy jsou na nás kladeny obrovské psychické, ale i fyzické nároky a kdy je třeba podpořit naši imunitu a zdraví.  V tomto článku bych vám ráda dala pár tipů na obohacení vašeho jídelníčku. Inspiraci jsem hledala v kuchyni našich předků.

Trendem posledních let je návrat k minulosti a k „opravdovosti“.  Lidé si pěstují vlastní zeleninu, ovoce a bylinky (často třeba jen v květináčích na balkonech), kupují si čerstvé farmářské výrobky, někteří dokonce třeba pečou vlastní chleba. Zároveň se je zřejmá snaha produkovat méně odpadu, co nejvíce recyklovat, být šetrnější a vnímavější k přírodě. Zkrátka žít nějak více v souladu s přírodou samotnou a jejími cykly. Opět je to takový návrat ke kořenům, který způsobuje přesycenost společnosti moderním konzumním způsobem života.

Naši předkové  žili v souladu s přírodou

Když se ohlédneme do minulosti za životem předků a jejich stravou, zejména tedy stravou chudých lidí žijících na venkově a pracujících v zemědělství, zjistíme, že se stravovali vlastně velmi jednoduše a zároveň poměrně zdravě. Respektovali přírodu a jedli to, co zrovna nabízela, řídili se sezónností. Jedli více rostlinné potraviny, maso, tuk a sladkosti (koláče) byly záležitostí nedělí, svátků a posvícení Samozřejmě neexistovaly polotovary, konzervy, chemicky upravené potraviny. Zároveň měli mnohem více přirozeného pohybu a civilizační choroby, způsobené nezdravou stravou a nedostatkem pohybu (např. dna) téměř neznali, ty byly záležitostí bohatých a šlechty. Byli také s přírodou mnohem více spjati a více využívali přirozené dary přírody, ukryté např. v bylinkách a některých potravinách.

Dnes je tomu úplně jinak

Moderní společnost funguje odlišně. Lidé (především ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky) nejenže mají potravin dostatek, mají jí dokonce nadbytek, pohybu minimum, a potraviny, které konzumují, jsou výrazně průmyslově upravené. K tomu všudypřítomný spěch, stres, nedostatek času…V posledních letech lidé začínají hledat cestu, jak z toho ven. Já jsem za ty změny moc ráda a myslím si, že je nejvyšší čas, trošku „ubrat plyn“ a inspirovat se životem našich předků.

Ve výživě se objevují nejrůznější směry – makrobiotika, vegetariánství nebo dokonce veganství, raw strava a různé další.  Tyto a různé jiné jsou někdy dost extrémní a nelze je jednoznačně doporučit. Co však velmi oceňuji je znovuobjevení potravin, které naši předkové znali a hojně v kuchyni používali, které mají velmi dobré výživové hodnoty a obsahují spoustu cenných látek.

Jen se na ně jaksi zapomnělo a nyní prožívají renesanci. Jsou tedy nejen zpestřením naší typické české knedlíkové kuchyně, ale i cestou, jak ji odlehčit, významně nutričně pozvednout a tudíž celkově přispět ke zlepšení stravovacích návyků a zdraví naší současné populace.

Kouzlo znovuobjevených potravin

Uvedu zde několik příkladů:

Pohanka. Patří mezi pseudoobilniny. Pochází střední Asie. Zajímavá historka se pojí k jejímu názvu. Víte, jak vznikl? V roce 1241 odvrátil král Václav I. vpád mongolských Tatarů do českých zemí (nájezd se zastavil u města Štramberk). Zůstaly po nich pytle s uříznutýma ušima nepřátel, podle které se dodnes peče tradiční (nejen) pouťová cukrovinka zvaná Štramberské uši. Zanechali v naší zemi ale také pytle se zrním, které bylo podle nich – pohanů – pojmenováno. A máme tady původ názvu pohanka, která se od té doby u nás pěstuje. Lidé z ní tenkrát mleli mouku, dělali kaše, placky, používali do polévek. Pohanka je výjimečná tím, že neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od jiných obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Dále je významným zdrojem rutinu, který je znám pro své léčivé účinky na cévní problémy (zlepšuje pevnost a pružnost cév), hemoroidy i křečové žíly. Bílkoviny, sacharidy, tuky a vláknina se v pohance nacházejí ve vhodném poměru. Pohanka a její produkty obsahují vysoký podíl vlákniny, její konzumace může tedy hrát důležitou úlohu v prevenci a léčení vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu. Dále je pohanka důležitým zdrojem zinku, mědi, selenu, manganu a jiných stopových prvků. Z vitaminů jsou v plodech pohanky zastoupeny především vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, E a C. Je pravda, že pohanka má specifickou chuť, kterou buď odsoudíte, nebo si ji zamilujete. Nejčastěji se z ní dnes připravuje kaše nebo se např. podává jako příloha k hlavnímu jídlu.

Špalda. Je to vlastně stará odrůda nešlechtěné pšenice, její zdravější a cennější alternativa. Má vyšší podíl minerálních látek a bílkovin. Špalda sice obsahuje lepek, ale většinou je celiaky mnohem lépe tolerován než klasický lepek pšeničný. Špalda má vysoký obsah komplexních sacharidů, kvalitních rostlinných bílkovin, příznivě ovlivňuje imunitní systém, je velmi lehce stravitelná a její příprava je kratší než u pšenice ozimé. Ze špaldy se dnes peče chléb a jiné pečivo. Poměrně populární pokrm, který se dnes ze špaldy připravuje, je špaldoto (připravuje se stejně jako rizoto), můžeme z ní vyrobit kroupy, krupici či vločky.

Jáhly.  Je to vlastně loupané proso. Jsou žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Mají vysokou výživovou hodnotu, obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninu a vitamíny skupiny B. Jáhly obsahují poměrně velké množství sacharidů, přítomná vláknina však snižuje výsledný glykemický index. Proso je náročné na pěstování (musí se často plít), proto byly jáhly ve středověku drahé a vařily se jako sváteční jídlo a později je začala v kuchyních českých zemí nahrazovat rýže. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (sladká varianta je vynikající zdravý dezert), jahelné kaše a jahelných škubánků.  Dnes pokrmy z jáhel opět získávají na oblibě.

Kroupy. Kroupy jsou zrna bez obalů (obrub) obilí, jako je pšenice, ječmen – nebo pseudoobilovin, jako je pohanka. Jsou celozrnné, takže jejich součástí jsou klíčky a jsou bohaté na vlákninu, která se vyskytuje v horních vrstvách zrn. Kroupy, tedy celá obilná zrna, obsahují prakticky všechny pro výživu nezbytné prvky jako např. vápník, hořčík, zinek, selen, fosfor, železo a dále zejména vitamín B. Kromě sacharidů obsahují poměrně velké množství bílkovin, přitom obsahují poměrně málo energie a mají nízký glykemický index, jsou tedy vhodné i při hubnutí. Staročeská kuchyně se bez krup neobešla, nejznámější je asi polévka z krup nebo houbový kuba. Jedno staré české přísloví říká: hrách a kroupy nejsou hloupý… Inu lidé dříve věděli, které potraviny jsou pro ně prospěšné…

Ještě bych se tady ráda krátce zmínila o několika potravinách, které sice nejsou tak tradiční ve staročeské kuchyni, ale jsou nutričně i kulinářsky také velmi hodnotné.  Je to cizrna (římský hrách), která bývá považována za nejlepší z luštěnin. Cizrna obsahuje vysoké procento vápníku, hořčíku a fosforu. Je to plodina pěstovaná především v arabských zemích, ale známá v Evropě již ve středověku a doporučovaná též jako strava pro nemocné. Z cizrny se mimo jiné připravuje vynikající pomazánka hummus. Dále fazole (je jich mnoho druhů, např. bílé a červené ledvinové, mungo, adzuki). Ty mají velmi dlouhou historii a i v současnosti patří mezi velmi oblíbené druhy luštěnin. Obsahují velké množství bílkovin a vlákniny, vitaminy A, B, E a C, kyselinu listovou a minerály, jako draslík, fosfor, vápník, hořčík, jód, sodík a železo. Pomáhají regulovat cholesterol a krevní tlak. V kuchyni se mohou připravovat na mnoho způsobů, výborné jsou např. do salátů nebo polévek.  Posledním příkladem může být bulgur. Je to předvařená nalámaná celozrnná pšenice, která obsahuje vitamín A, železo, hořčík, fosfor. Díky minimu tuku se hodí pro přípravu dietních a vegetariánských pokrmů. Je lehce stravitelný, díky vláknině podporuje činnost střev a blahodárně působí na nervovou soustavu. Nejznámějším receptem z bulguru je libanonský salát tabbouleh nebo pilaf.

Všechny tyto potraviny jsou významným zpestřením našeho jídelníčku nejen z hlediska chuti, ale hlavně výživových hodnot a pozitivního vlivu na naše zdraví a získávají v poslední době na oblibě nejen mezi zastánci zdravé výživy. Bez rozpaků jimi svůj jídelníček můžete obohatit. Budete překvapeni zajímavými chutěmi a ještě prospějete svému zdraví.

PS: srdečně vás zvu vás do skupinky Zdravá a štíhlá v každém věku, která je určena k širšímu komentování a diskutování všech témat tohoto webu a ještě mnohých dalších.

Do skupiny tudy>>

Zdroje:

http://www.viviente.cz/pohanka/, http://www.dia-potraviny.cz/

http://www.varimezdrave.cz/jak-uvarit-a-pripravit-cizrnu/,

http://www.magazinzdravi.cz/fazole-20090121,