Můj příběh

Jsem výživová poradkyně a nadšená průkopnice zdravého životního stylu. Ukazuji lidem cestu k vysněné postavě, fyzické i duševní kondici, zdraví a celkové životní rovnováze. Vedu je k tomu, aby uměli naslouchat signálům svého těla, aby byli sami se sebou spokojeni a v každém okamžiku žili svůj život naplno. 

Moje cesta 

Dnes se pyšním postavou, jakou jsem mívala před tím, než se mi narodily děti a kterou mi mnoho mladých dívek mohlo závidět. Jsem štíhlá, vitální a plná energie. Užívám si obdivných pohledů okolí, chodit nakupovat oblečení je pro mě radost a ne noční můra a do zrcadla se dívám s radostí. Nalezla jsem cestu, jak si dlouhodobě udržet štíhlou a pevnou postavu i ve věku, který už se mládí hodně vzdaluje. Vyvracím mýty o tom, že žena okolo padesáti let nebo i dlouho potom musí mít  velkou nadváhu, že je to vlastně normální a že už na tom, jak vypadá, vlastně vůbecc nezáleží. Dnes už vím, že i žena, která má mládí dávno za sebou nemusí zákonitě nosit spoustu kilogramů navíc, rezignovat na to, jak vypadá, mít vysoký tlak, cukr i cholesterol a brát spoustu léků. Vždycky to tak ale nebylo.

Tenkrát v dětství

Cesta k tomu, kde jsem dnes, byla dlouhá a ne vždy přímočará. Kořeny mého příběhu sahají až do dětství. Vyrůstala jsem v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. V době, kdy o výživě a životním stylu nebylo žádné povědomí, všichni lidé žili, jedli a hýbali se tak nějak plus mínus stejně v rámci toho, co jim socialistický režim umožňoval. Určitě existovaly i výjimky, ale naše rodina mezi ně bohužel nepatřila. Žili jsme opravdu velmi průměrně, základ stravy tvořilo bílé a sladké pečivo, omáčky, knedlíky, smažené řízky. Zelenina, pokud vůbec byla nějaká, se jen tak nesměle krčila na okraji talíře, salát jsem znala jen hlávkový s octem a kostičkami špeku (!) a z ryb se v naší domácnosti tu a tam vyskytla snad jen uzená makrela a smažený kapr na Vánoce. Ke všemu ještě zoufalý nedostatek surovin, moje generace si určitě ještě pamatuje na dlouhé fronty na všechno. Zdaleka tehdy nebylo běžné, že jste koupili zeleninu a ovoce v obchodě celoročně. K mé smůle mě rodiče absolutně nevedli ke sportu. Kombinace nutričně chudé, zato kaloricky bohaté stravy a absolutního nedostatku pohybu položila základy mé nadváze, se kterou jsem se potýkala už jako dítě a dospívající. Jako každá „správná žena“ jsem tu a tam vyzkoušela nějakou tu zaručenou dietu a díky těmto různým amatérským pokusům se mi váhu s nějakými výkyvy dařilo držet v rozumných mezích asi až tak do 30 let věku.

Vlastní rodina odstartovala změnu

Zlom nastal, když jsem se v poměrně pokročilejším věku konečně rozhodla založit rodinu. Děti nakonec přišly tři a navíc samí kluci. Péče o rodinu mi pár let zabírala téměř veškrý můj čas část mého času mi zabírá nadále. Založení rodiny mi přineslo velkou změnu životního rytmu. Najednou se prostor pro moje potřeby velmi zúžil. Stále tu byl někdo, jehož požadavky byly důležitější a naléhavější! :). V souvislosti s narozením dětí a jejich dalším růstem a vývojem jsem se také začala o výživu a vše kolem ní mnohem více zajímat. Nechtěla jsem, aby jedly stejně špatně jako kdysi já. Četla jsem různé články, navštěvovala kurzy a přednášky na téma zdravá výživa. Uvědomila jsem si, jak nesmírně důležitá výživa je, jak to, co jíme, ovlivňuje naše zdraví, fyzickou i duševní kondici a tím všechny ostatní oblasti života.

Něco bylo špatně

Zároveň jsem cítila zoufalou potřebu dělat něco sama se svým tělem. Nutno říct, že tři těhotenství a porody během 7 let moje tělo dosti viditelně změnily. Jednak jsem se potýkala s dost zásadní nadváhou a byla jsem z toho nešťastná. Zrcadlo jsem obcházela obloukem, nedokázala jsem se na sebe podívat. Nedokázala jsem se podívat pravdě do očí. A navíc jsem byla hrozně unavená. Jednak ze všeho toho mateřství a odsouvání svých potřeb, jednak ze všech těch kil, které jsem nosila navíc. Pořád jsem si tak nějak podvědomě namlouvala, že jím vcelku správně a nechápala jsem, kde dělám chybu. No, nejedla jsem správně a dnes s odstupem času vím, že těch chyb bylo spousta, od špatného načasování, kvanta sacharidových potravin až třeba po dojídání po dětech. Věděla jsem, že s tím musí něco dělat, sbírala jsem odvahu….Když jsem se po jedněch Vánocích (mému nejmladšímu synovi byly tenkrát dva roky) vrátila z hor zase o dvě kila těžší, řekla jsem si dost. Věděla jsem, že pokud s tím neudělám něco teď, později už to nedokážu. Bohužel nepatřím k těm šťastným, které hubnou kojením a „běháním okolo dětí“. Získala jsem přes kamarádku kontakt a doporučení na jednu nutriční poradnu, chtělo to prostě jen to závazné rozhodnutí, vydat se na cestu změny a nesejít z ní. Rozhodla jsem se a šla do toho. Přesně si pamatuju ten poslední den, kdy jsem si ještě dala k večeři těstoviny a věděla, že od zítřka to bude jinak…

Změna nabrala obrátky

Zásadně jsem změnila jídelníček, začala se víc hýbat. Omezila jsem pečivo, přílohy, sladkosti, přidala kvalitní bílkoviny a zeleninu. Začala jsem se zajímat o kvalitu potravin, číst etikety, vybírat si…Nastolila pevný režim. Nebylo to vždy jednoduché, někdy mě honily obrovské chutě, měla jsem chuť to vzdát, ale naštěstí mé odhodlání a motivace byly silnější. Byla jsem rozhodnutá nepolevit a dokázat to, zvítězit sama nad sebou. Nakonec se mi podařilo za dobu 4 měsíců zhubnout neuvěřitelných 18 kilogramů a dostat se na svoji původní váhu před dětmi. Pro mě velice zásadní zkušenost. Obdivné pohledy a pochvaly okolí byly také hezkou odměnou. Co považuji za největší úspěch - dodnes si tuto váhu držím a je to už mnoho let. Díky této zkušenosti jsem začala jsem více přemýšlet nad tím, co je pro mě v životě podstatné a čemu se chci věnovat, protože čas je jedna z nejcennějších věcí, co máme.

Změna profese

A jelikož mě můj původní obor z více důvodů už dále nelákal a já jsem už dlouho přemýšlela, jak se moje cesta bude dále vyvíjet, můj další profesní směr dostal jasné obrysy, náhle jsem zcela jasně věděla, že to je to „ono“, co už dlouho hledám, to je moje budoucí cesta!!! Doslova jsem „propadla“ zdravému životnímu stylu. Rozhodla jsem se naprosto změnit obor působnosti a s obrovským nadšením se pustila do studia rekvalifikačního kurzu „Poradce pro výživu“. Kurz jsem úspěšně absolvovala a přidala jsem také spoustu nadstavbových kurzů. Studium mě nesmírně bavilo, byla jsem nadšeným posluchačem všech přednášek. Od té doby moje vzdělávání dále pokračuje, prakticky neustále si rozšiřuji obzory v oblasti zdravé výživy, naposledy jsem vloni v dubnu absolvovala kurz Škola psychosomatiky ve společnosti NutriAcademy, který mi umožnil vnímat lidské tělo a jeho fungování v širších souvislostech. Pustila jsem se i do studia vzdělání nejvyššího – studuji na VOŠ zdravotní obor Nutriční terapeut, protože chci jít ve vzdělání opravdu do hloubky. Zdravou výživu aktivně „žiji“ a jsem tak pro své klienty mnohem více uvěřitelná. Ve své práci tedy kombinuji teoretické znalosti a vzdělání s osobními zkušenostmi (ať už svými vlastními, nebo mých klientů), důraz kladu i na psychologickou stránku věci, protože nadváha je téměř vždy spojena s nějakým psychickým problémem. Své klienty se snažím během změny podporovat, motivovat, „držet nad vodou“, překonáváme společně kritické chvíle, které téměř vždy během delšího období změny život přinese. Mám spoustu zkušeností a tipů jak na to, o které se s vámi ráda podělím.

O své zkušenosti se s vámi ráda podělím

Hnací silou, motorem v mé práci je pro mě právě spolupráce s klientem. Každý, kdo ke mně přijde, s sebou přinese svůj životní příběh, starosti, trápení a to všechno společně s důvěrou mi odevzdá. A mým úkolem je nejenom ukázat mu tu správnou cestu, ale také ho po této cestě vést, učit ho nové věci, sledovat jeho pokroky a sdílet s ním jeho nadšení, když svého cíle dosáhne. S radostí a zadostiučiněním pak sleduji, jak se mu díky mé pomoci zlepší nejenom vzhled a fyzická kondice, ale také zdraví, často také vztahy, způsob trávení volného času, vlastně mu změním celý život. Spokojený klient je pro mě největší satisfakce. Jelikož není v mých silách se setkat s vámi všemi, rozhodla jsem se o své zkušenosti podělit prostřednictvím e-booků.