Jídlo patří mezi naprosto základní lidské potřeby. Je nezbytnou podmínkou pro lidský život. Potrava dodává tělu energii v podobě makroživin (bílkoviny, sacharidy a tuky). Díky mikroživinám (těmi jsou vitamíny a minerální látky) zase naše tělo může správně fungovat a všechny procesy v něm probíhají tak, jak mají. To je neoddiskutovatelný fakt, tak to prostě je. Málo co má tak přímou a výraznou souvislost se zdravím a kvalitou života, jako právě potrava.
Kromě toho má jídlo historicky úlohu společenskou. Všechny události v životě člověka, od narození dítěte, přes oslavy narozenin, svatby, promoce, nejrůznější výročí a jiná setkání, vše je spojeno s jídlem. Lidé se u stolu setkávají, aby společně oslavili všechny veselé události a úspěchy ve svém životě.
Jídlo je odmalička radostí, ale také útěchou. Něco dobrého si dáme, když máme radost (z dobré známky, ze setkání s kamarádem, z úspěchu v práci). Jídlo ale také bývá náplastí na každou bolístku. Od útlého dětství nám maminka dávala něco dobrého, když jsme si rozbili kolínko. Paní doktorka nás v ordinaci za statečnost při očkování odměnila bonbónkem nebo lízátkem. A tento zvyk si často přenášíme i do dospělosti. Což není nutně úplně špatně. Nesmí se z toho však stát zlozvyk.
Zkrátka a dobře, jídlo se prolíná celým naším životem a má spojitost téměř se vším. Proto někdy bývá oříšek udržet si k jídlu normální vztah. Takový, který neosciluje mezi extrémy. Tedy nezřízeným až patologickým přejídáním na straně jedné až po mentální anorexii či bulimií na straně druhé. Najít tu zdravou rovnováhu někde mezi tím může být pro někoho velkou výzvou.
Ve své práci se setkávám s problematickým vztahem k jídlu ve dvou úrovních.
Sem patří problémy s plánováním a přípravou jídla, ale také správným složením jídelníčku, rozložením jednotlivých jídel během dne apod. Jsou to například následující problémy, se kterými se lidé nejčastěji potýkají:
Změnit životní styl může pro někoho být docela těžké. Ne každý totiž dokáže obrátit svůj životní styl vzhůru nohama ze dne na den. Ale důležité je rozhodnout se a nějak začít, udělat aspoň první krok. Vyberte si jednu konkrétní věc, na kterou se zaměříte. A až ji zvládnete, zaměřte se na další.
Máte problém s pravidelností v jídle? Pak bude potřeba začít plánovat a chystat, jinak se nic nezmění. Promyslet si, co vás čeká další den, vhodné jídlo si den dopředu nachystat a vzít s sebou do práce. Pokud v okolí pracoviště není dobrá restaurace, kde vaří nejenom klasické hotovky, ale i zdravější verze jídel, je opravdu potřeba si připravit jídlo na celý pracovní den, tedy obvykle dvě svačiny a oběd a to vše i s sebou vzít do krabiček. Stejně tak, když třeba nemáte dostatek času a na jídlo byste si nestihli dojít.
Chybí vám v jídelníčku zelenina? Zaměřte se na to a začněte ji postupně přidávat, zkoušet různé druhy zeleniny, různé úpravy. Saláty, zeleninové polévky, zeleninové nákypy nebo zeleninové pyré. Zeleninou dušenou, pečenou, či grilovanou. Zkusit nějaký nový druh – lilek, růžičkovou kapustu nebo chřest. Zelenina, to totiž zdaleka není jen rajče, okurka či paprika.
Možná pijete málo tekutin. Postavte si v práci karafu s vodou na stůl a vždy, když vám na ni padne zrak, tak se trochu napijte. Neodcházejte z domu, aniž byste měli v tašce láhev s vodou. Pokud ani to nepomůže, dejte si v pravidelných intervalech upomínku na telefon.
Jídlo je totiž úzce spojeno také s psychikou, emocemi. Jsou to především ženy, které často jídlem zahánějí nejrůznější emoční problémy, strachy, úzkosti, frustrace, stres, pocit nedostatečnosti či osamění…Překonat tyto bariéry může být mnohem těžší, než si srovnat jídelníček na praktické úrovni. Možná vás, kteří s nadváhou bojujete a nevíte, jak na to, teď trochu naštvu. Na čistě praktické úrovni totiž racionální ani redukční jídelníček není nic až tak složitého. Je to o pár jednoduchých pravidlech, správné energetické bilanci, kvalitním spánku a odpočinku, dostatečném pitném režimu a přiměřeném pohybu. A samozřejmě to musíte „vymyslet“ prakticky. Plánovat, nakupovat, chystat a také jíst.
Mnohem těžší však bývá překonat ty psychické bariéry. Jsou to převážně tyto:
Tam je velmi důležité si vůbec uvědomit a připustit, že máte s jídlem problém ve vztahu k psychice. Že nejíte z důvodu skutečného hladu, ale že krmíte (zajídáte, uspokojujete) nějakou emoci. Dalším krokem je pojmenovat si, která emoce to je. A pak hledat řešení.
Taková nejjednodušší cesta „první pomoci“ je, najít si vhodné náhradní aktivity, které vám v okamžiku zaplavení těla negativní emocí rovněž pomohou, ale nahradí jídlo. Můžou to být například následující:
Udělejte zkrátka cokoliv, co vás opět dostane do rovnováhy. Protože v konečném důsledku, to, že sníte tabulku čokolády nebo dva větrníky, stejně váš problém nevyřeší, takže je určitě prospěšnější si místo toho udělat krátké dechové cvičení.
Problém často pramení i v špatném vztahu k sobě samým, v nedostatku sebelásky. Je to velmi obsáhlá problematika, na kterou tady není dostatek prostoru. Nicméně, na toto téma jsem napsala celý článek, který se jmenuje Sebeláska jako součást zdravého životního stylu.
Pokud byste si náhodou nebyli jistí, jestli jíte z důvodu emocí, podívejte se na následující popis emočního a fyziologického hladu, projděte si jednotlivé body a hned budete vědět, na čem jste.
Takže jdeme na to:
FYZIOLOGICKÝ HLAD
Naproti tomu EMOCIONÁLNÍ HLAD se vyznačuje následujícími:
Tak co, jak jste na tom s jídlem, nejzákladnější lidskou potřebou? Ovládá jídlo vás, nebo vy jste pánem vašeho jídelníčku? Krmíte skutečný hlad? Nebo jen „zajídáte“ emoce?
Pokud víte, že je něco špatně, je čas s tím něco udělat. Ráda vám na vaší cestě pomohu. Ve své práci se zaměřuji jak na praktickou rovinu problémů, tak také na psychiku.
Všechny potřebné informace, celou moji metodiku hubnutí, včetně práce s psychikou najdete přehledně zpracované v eBooku „Jak zhubnout – kompletní průvodce hubnutím pro ženy. “ E-book je doprovázen také praktickým pracovním sešitem a několika bonusy. Podrobněji prozkoumat i objednat ho můžete na této stránce>>
Těším se, že vám pomohu nastartovat vaši cestu k optimální váze, krásné postavě a trvale udržitelnému zdravému životnímu stylu.