Někteří lidé prožijí život v takovém konstantním módu. Drží se svých jistot, do ničeho nového se nepouštějí, každé drobné vybočení ze své rutiny pečlivě zvažují a většinou stejně zůstane při starém. Bojí se opustit svoji komfortní zónu, bojí se změny. Znám jednoho takového člověka. Celý život bydlí v jednom bytě, celý život pracuje v jedné práci, v té samé dílně, už skoro 40 let. Víkendy doma, na fotbale nebo v hospodě. Klídek, pohoda a jistota.
A pak jsou lidé, kteří na sobě pracují, stále o něco usilují, zdokonalují se v různých dovednostech, cestují, vzdělávají se, sportují, podnikají, rozšiřují si obzory. Takoví to lidé rostou a znásobují svůj potenciál a to nejenom finanční. Někdy si i hodně natlučou, ale zase se zvednou, oklepou se a jdou dál. Díky takovým lidem se můžeme těšit ze všech výdobytků civilizace a zjednodušeně řečeno nežijeme ještě v jeskyních. Jsou to obvykle lídři, kteří náš svět obohacují a nechají po sobě výraznější stopu. Nemusí zrovna vést nadnárodní koncerny, ale třeba svoje malé podnikání. Ale mají vizi a jdou si za ní. I já jsem se kdysi rozhodla pro velkou změnu. Přečíst si o tom můžete zde >>
Takoví lidé se obvykle rodí se silnou vůlí, vytrvalostí, jsou odolní proti stresu, umějí se vyrovnávat s nečekanou změnou a také jsou ochotni riskovat. Většinou také dovedou sami sebe řídit a jdou dál za svým cílem, dokud ho nedosáhnou. Také to tam slyšíte? Jsou to takové ty klasické manažerské vlastnosti, které zaměstnavatel dnes požaduje i na místo asistentky 😊. Prostě se musíte narodit dokonalí ve všech směrech, jinak nemáte šanci. Ale je to skutečně tak? Co ti ostatní, ti, kteří třeba takové vlastnosti od přírody do vínku nedostali? Mají vůbec šanci dnes přežít?
Takoví lidé mají jednoznačně horší startovní pozici. Ale mozek je plastický, lépe řečeno neuroplastický a já jsem přesvědčena o tom, že i tyto vlastnosti se dají alespoň do jisté míry natrénovat. Pravděpodobně jim to dá větší práci, než těm přirozeným lídrům a bojovníkům, určitě to bude víc „bolet“, bude potřeba většího úsilí. Musí více a častěji překračovat svoje hranice, více zabojovat, prostě překonat svoje limity. Ale zcela jistě to jde. Zároveň si také si myslím, že jsme se my lidé nenarodili proto, abychom jen tak v klídečku „přežívali“, existovali, byť je to maximálně pohodlné. Člověk by měl pořád růst, učit se nové věci, dávat si nové cíle, posouvat se, překonávat svoje hranice možností. Jen tak naplní svůj skutečný lidský potenciál a využije opravdově ten čas, který mu byl na této zemi dán. Takže pokud budete chtít udělat změnu – změnu ve vašem životním stylu – máte šanci, i pokud patříte do té druhé kategorie. Vím to, protože do ní sama patřím 🙂
Zdravý životní styl je otázkou volby. Na začátku stojí silná motivace a jasné a pevné rozhodnutí. Obvykle mu předchází nějaký výrazný impuls, který to rozhodnutí odstartuje a je jedním z pilířů té motivace. Pro někoho to může být pohled do zrcadla, zadýchávání při hře s vnoučaty (nebo nedejbože dětmi), stále se „zmenšující“ oblečení, nebo uštěpačné poznámky okolí. Pro někoho třeba až první infarkt nebo prediabetes. V tom horším případě. Pak si dotyčný představí pomyslnou misku vah, kde na jedné straně je pohodlí, oblíbené (ale většinou nevhodné jídlo), nedělní svíčková se šesti, gauč před televizí, pravidelná návštěva cukrárny, prostě zajeté koleje. Ale taky rostoucí břicho, klesající kondice, rostoucí krevní tlak, věčná únava, problém doběhnout (dofunět) tramvaj, problém se zavazováním tkaniček…Na druhé misce pomyslných vah je zdravé, ale přesto chutné jídlo, pravidelný sport a pohyb, ale taky zdraví, kondice, vitalita, štíhlá postava, více energie, dobrý pocit ze sebe sama…
Já si obvykle před velkým rozhodnutím vezmu papír, rozdělím si ho dvěma čarami a dělám si takový „výkaz zisku a ztrát“. Už mnohokrát se mi to v životě osvědčilo, když jsem řešila něco závažného. Doporučuji to i vám, pokud se stále nemůžete rozhoupat ke změně. Najděte si klidné a příjemné místo, vyhraďte si dostatek času. Ponořte se do sebe. Vezměte si velký papír A4 a na levou stranu napište: Co získám, když se rozhodnu zhubnout a začít jíst a žít zdravě? Poctivě se zamyslete, hledejte opravdu hlubokou motivaci, která musí jít zevnitř, z vás. To, že chce váš partner, abyste zhubli, obvykle nestačí. Motivace vás bude držet ve slabých chvílích (a ty přijdou, otázka je, kdy). Musí to být dostatečně silný důvod, něco, za co stojí bojovat, obětovat pohodlí, překročit svoji komfortní zónu. Napište si všechny důvody, které jsou pro vás opravdu důležité, v pořadí od těch zásadnějších (zlepšení zdraví) až po ty „povrchnější“ (kamarádky mě budou obdivovat). Všechny mají svůj význam. A druhou stranu si nadepište: Co ztratím, když se rozhodnu zhubnout a začít jíst a žít zdravě? A do tohoto sloupečku si zapište, co musíte obětovat. I tyto věci je dobré pojmenovat a být na ně připraven. A je dobré mít v záloze nějaké techniky – náhradní aktivity, jak budete reagovat, když na vás přijde slabá chvilka. I o tom pojednává můj nový eBook Jak zhubnout – kompletní průvodce hubnutím pro ženy >>
Důvody pro změnu – to je vaše motivace. Přepište si je červenou fixou velkým písmem a umístěte na dobře viditelné místo. Vedle toho dejte svoji fotografii, která zobrazuje váš aktuální stav. Nejlepší je umístit obojí na lednici, často vás to zachrání před zbytečným nájezdem na ni 😊 K těmto řádkům se budete vracet, když na vás někdy přijde slabá chvilka.
Vědomě, se vším, co to bude obnášet. S tím, že to někdy bude náročné, že na vás přijdou slabé chvilky, že je to trvalé přestavění vašich návyků. Od této chvíle nastoupíte na cestu změny a už z ní neuhýbejte.
Rozhodnutí musí být opravdu silné. Pamatuju si sebe před téměř sedmi lety, když jsem do toho šla. Měla jsem za sebou tři porody v docela krátkém čase, slušnou nadváhu, jedla jsem špatně a má váha šla neustále nahoru. Byla jsem pořád unavená, cítila jsem se ve svém těle špatně. Prošla jsem procesem, který jsem popsala výše a ROZHODLA jsem se, že takhle už to dál nechci a že to změním. Pamatuju si, že den D byla sobota a já jsem večer před tím byla se svým tehdy dvouletým nejmladším synem v dětském koutku v jednom obchodním centru. Naposledy jsem si dala k večeři jídlo, o kterém jsem věděla, že dlouho jíst nebudu. Byly to těstoviny s nějakou smetanovou omáčkou. Jako takové symbolické rozloučení se starým životem….s vědomím, že od zítřka bude vše jinak. Ale cítila jsem to závazné rozhodnutí, cítila jsem ho jasně, zřetelně, závazně, pevně, neochvějně.
Jasně, že jsem měla strach, že to nedám, že budu mít hlad a prostě to nevydržím, selžu.. Ráno jsem se probudila a začala jíst podle nového jídelníčku. Začala jsem tedy den zcela jinou snídaní, než jsem byla zvyklá, pak následoval oběd, který se také výrazně lišil od toho, co jsem jedla předtím. Pořád jsem čekala, kdy to přijde, zkoumala jsem svoje pocity a světe div se, ono nic! Možná to bylo i tím, jak jsem pořád očekávala, že přijde hlad, tak se prostě nedostavil. Ale více pravděpodobné je to, že moje silná motivace a jasné rozhodnutí mě podržely. Pamatuju si i detaily. Ten první večer dne D přišla ke mně kamarádka a divila se, proč nemám k večeři k masu přílohu. Jak to můžu vydržet. Ale mně to nevadilo. Byla jsem pevně rozhodnutá a věděla jsem, že to musím dokázat. Měla jsem to prostě v hlavě. A o tom to je. Hubnutí začíná v hlavě (a také často končí, protože jestliže to vzdáte, je to zase o hlavě).
Nezastírám, že začátku to chce se trochu zapřít. Neříkám, že je to úplně jednoduché. Změna návyků nepřijde úplně sama a ze dne na den. Dá to práci, někdy to trochu „bolí“. Chce to odhodlání a vytrvalost. Tak je to s každou změnou v životě. I já měla krizovky, nepřišly sice hned, ale byly, nejsem stroj. Je dobré se také umět hecovat, povzbudit. Dodávejte sílu sami sobě, třeba větami: Jsem dobrá, dokážu to, nevzdám to…a stále se vracejte ke svojí motivaci. Průběžně se odměňujte.
Ale s prvními výsledky a zhubnutými kily se dostaví pocit radosti a misky vah se začnou překlápět. Najednou máte více energie, zlepší se vám trávení, nejste věčně udýchaní a ufunění, lépe spíte, zlepšuje se vitalita, kondice a výkonnost. Okolí si začne změny všímat, tu a tam vás pochválí a vy jste na sebe pyšní. To je motivací k dalšímu posunu. Začne vás to bavit. Připadáte si silnější, už víte, že to dokážete. Zjistíte, že jíst zdravě je vlastně normální a že zdravé jídlo může i znamenitě chutnat. Cítíte se výrazně lépe a pokud vytrváte a i po dosažení svého cíle (např. zhubnutí 15 kg) si udržíte nové návyky, máte vyhráno. Je z vás nový člověk, který žije výrazně kvalitnější život a má mnohem větší předpoklady, že celý svůj život prožije ve zdraví, kondici a energii. Po ohlédnutí zpět ani nechápete, že to dříve mohlo být jinak. A to už přece stojí za trochu té námahy, nemyslíte? Jen zdravý a vitální člověk totiž zpravidla žije naplněný a aktivní život, kde si může se může ve všech jeho oblastech věnovat tomu, co ho baví.
A kam míříte ve svém životě vy??? Jste raději zalezlí ve své ulitě a necháte se unášet proudem jistoty a zaběhlých zvyklostí, nebo chcete ve svém životě něco změnit, byť by vás to stálo třeba nějaké úsilí?
Ráda vám budu vaší průvodkyní na vaší cestě za hezčí postavou a zdravějším životem.
Detailní návod na hubnutí i udržení optimální váhy najdete v mém eBooku „Jak zhubnout – kompletní průvodce hubnutím pro ženy.“
Pokud potřebujete nejenom informace, ale máte také rádi společnou energii skupiny, vzájemnou motivaci a sdílení, připojte se k mému on-line kurzu hubnutí pro ženy „Konečně zhubnu.“ Atmosféra uvnitř je skvělá. Připojit se můžete kdykoliv, klidně hned.
Připravte se tedy na změnu😊
Držím vám palce
Eva